Historie

Obec Hudlice se rozkládá západně od okresního města Berouna na okraji křivoklátské vrchoviny. Její dominantu tvoří buližníková skála obklopená lesy. V blízkém okolí lze spatřit i další přírodní památky (Stará ves). První písemná zpráva o vzniku obce pochází ze 14. století (1341 první zmínka o obci).

Po vybudování Karlštejna založil Karel IV. v okolí města Berouna další vesnice a Hudlice patřily ke karlštejnskému panství. V letech 1425 až 1437 byl v Hudlicích rytířský dvorec. Obec střídala své majitele a její rozvoj byl přerušen husitskými válkami a válkou třicetiletou. Až kolem roku 1656 nastává rozkvět obce s rozvojem železářství. Okolí Hudlic má bohatou geologickou minulost.

Jsou zde ložiska železné rudy, těžívala se tu rumělka a v potocích se rýžovalo zlato. V minulosti tu žilo mnoho horníků těžících železnou rudu, jejímž hlavním zdrojem byla až do 60. let 20. století nedaleká Krušná hora. V okolních lesích se nacházelo mnoho milířů, v nichž uhlíři pálili dřevěné uhlí pro železářské pece. Podle další pověsti se v hlubokých lesích ztratil při lovu český kníže Oldřich, kterého našel uhlíř Matěj a nechal u sebe přenocovat. Na oplátku byl pozván na návštěvu k Oldřichovi i se svou ženou – a to je obsah kdysi tak populární divadelní hry loutkáře Matěje Kopeckého Posvícení v Hudlicích (podle této hry bylo také zpracováno libreto 2. opery A. Dvořáka Král a uhlíř).

Jeden z německých přistěhovalců zde postavil chalupu, ve které se roku 1773 narodil národní buditel Josef Jungmann, nejvýznamější hudlická osobnost. Jméno prvního Jungmanna se objevuje již ve třicetileté válce a sám Josef Jungmann píše později v dopise svému příteli Markovi, že „přišli sem nedobrovolně ze Saska“.Tento jazykovědec, literární historik, překladatel, básník a publicista byl jednou z vůdčích osobností české jazykové národní kultury. Jeho dílo dovršilo utváření novodobého českého jazyka. Česko-německý slovník, mohutné pětisvazkové dílo, bylo přijato celým národem s nadšením. Český jazyk, vysmívaný a opovrhovaný, nachází v něm oporu a také podává doklad, že je to jazyk živý, bohatý a rovnocenný všem světovým jazykům. To vše je příčinou, že se Jungmann dožívá slávy jako jeden z mála českých vlastenců již za svého života. Básníci na něj psali ódy, naučné společnosti – Akademie, jmenovaly jej svým členem a posílaly vyznamenání. Císař Leopold mu daroval zlatý prsten a povýšil jej do rytířského stavu. Pocty nebraly konce. V roce 1838, když byl zvolen děkanem filozofické fakulty, bratr Antonín Jungmann, doktor medicíny a profesor, předává svému staršímu bratru Josefovi svůj univerzitní úřad a třetí bratr Jan, kněz, člen křižovnického řádu, slouží slavnostní mši, která k této instalaci patřila. Tehdy se na půdě staroslavného Karolina setkali tři bratři Jungmannové, vzácný příklad tehdejší i dnešní generaci, že třeba z prosté doškové chalupy, lze dosáhnout cílů nejvyšších. V letech 1822-1824 byla v obci postavena zděná budova školy, která nahradila roubenou školu a slouží dodnes. Hudlice patřily v této době k furstenbergskému panství, vrchnost sídlila na hradě Křivoklát.

Z let 1874-1876 pochází pseudorománský kostel sv. Tomáše, jehož věž je další zdaleka viditelnou dominantou obce. Na jeho místě stával skromný dřevěný kostelík. Zajímavostí je, že byl při stavbě nového kostela obezděn a pak teprve zbourán, když stavba nového kostela byla dokončena. v roce 1905 vznikla druhá školní budova. V roce 1924 byla dokončena a uvedena do provozu místní sokolovna, kterou si postavili členové hudlické jednoty Sokol. Hudlická jednota Sokola vznikla v roce 1897 a byla sdružena v župě Jungmannově. Ve třicátých letech dvacátého století byl do obce zaveden vodovod a postavena budova kampeličky, ve které je dnes umístěn obecní úřad. Po druhé světové válce vzniklo v Hudlicích jednotné zemědělské družstvo. Hudlice sloužily jako středisková obec pro přilehlé obce Otročiněves a Nový Jáchymov, protože se tady nacházelo obvodní zdravotnické středisko, zubní a dětská ordinace, pošta, mateřská a základní škola. V letech 1982-1985 byla postavena v akci „Z“ dvoutřídní mateřská škola a školní jídelna.

V současné době žije v Hudlicích 1170 obyvatel. Na nynější prosperitě obce má zásluhu rozvoj podnikatelské činnosti po společenských změnách v roce 1989. V posledním desetiletí dvacátého století obec doznala mnohých změn. Se změnou společenského zřízení souvisí obnova činnosti hudlické jednoty Sokol. Vybudování nového vodojemu odstranilo dlouholeté potíže se zásobováním pitnou vodou. V obci byl postaven chodník a nové silnice, opraven hřbitov, zrekonstruována památná kaplička zasvěcená sv. Janu z Nepomuku, kterou dali postavit rodiče Josefa Jungmanna. Stálá pozornost je věnována úpravě veřejných prostranství, udržování a obnově zeleně. Nejvýznamnější a vpravdě historický význam má pro obec její úplná plynofikace, která mnohonásobně zlepšila její životní prostředí tak, že je dnes vyhledávaným místem rekreace a odpočinku pro mnohé chalupáře. Pokračuje rekonstrukce rozvodu elektrické sítě, kabelizace telefonní sítě je dokončena. Výhledově se počítá s vytvořením stavebních parcel pro výstavbu rodinných domků. V provozu je památník Josefa Jungmanna, zájemci o návštěvu Jungmannova rodného domku získají bližší informace na Obecním úřadě v Hudlicích. Nedaleko památníku zřídila obec pro návštěvníky rychlé občerstvení.